Markéta Přenosilová je mladá, energická a úspěšná žena. Její kolegové o ní říkají, že je srdcařka, dříč a pro startupovou scénu se snaží dělat maximum. Od roku 2011 měla na starosti program CzechAccelerator, který jako první takový program umožnil českým startupům získávat zkušenosti v zahraničí a za jejího působení se kromě původní lokace v Silicon Valley rozrostl do dalších světových technologických center nejen v USA, ale i v Evropě a Asii. Markéta byla v týmu dvou lidí a posílat firmy do Silicon Valley bylo v té době hodně neobvyklé a nové. Každý call s Amerikou a startupy byla výzva. Americké doklady byly pro administraci programu v České republice něco, co se dalo těžko zaúčtovat a sny a představy startupů najednou v Americe narazily na tvrdou realitu.
Markéta sama říká: „Doteď na to vzpomínám. S kolegou jsme do toho byli hozeni, neexistovala žádná praxe, vše jsme de facto vymýšleli na koleni. Pro mě to byla jízda. Byl to vlastně takový malý startup uvnitř státní správy – nahoru a dolů. Každý den něco nového. Chtěli jsme startupům tu cestu co nejvíce ulehčit, často i kvůli časovému posunu to byly večery a brzká rána, kdy jsme museli něco řešit. Jeden startup mi volal do Prahy a řešil se mnou, že ten den nemá v Americe kde spát, že je tam všechno hrozně drahé a zablokovali mu kartu. Ale přesně tahle zkušenost mě dovedla do světa startupů a už jsem u nich zůstala.“
A jak čas plynul, z Markéty se stala Evropská Startup Ambasadorka, TOP Žena 2017 v kategorii startupů a v roce 2015 stála u zrodu startupového portálu CzechStartups.org. Po 10 letech na CzechInvestu je ředitelka Divize Startupů a inovativních MSP, kterého je součástí i kosmický inkubátor Evropské vesmírné agentury ESA BIC Praha a Brno a celá sekce inovací & startupů čítající dohromady přes 30 lidí.
Na co je Markéta pyšná? Co je její největší Fuckup? Jak vnímá současnou situaci ve světě startupů? Co je Inovační strategie, na které celé měsíce s týmem pracovali? Jak vnímá work-life balance?
Markét, my tě známe moc dobře a víme, že jsi skvělá! Založila jsi náš portál, stála jsi u zrodu celé myšlenky a díky Tobě jsme teď tady a řešíme startupovou scénu už šestým rokem. Pověz nám, na co jsi celkově pyšná? Z čeho máš radost?
Díky, už se to zdá skoro jako věčnost 😊 Česká startup scéna se za ty roky výrazně proměnila a jednotliví hráči včetně nás také. Já jsem asi nejvíce pyšná na to, že se nám daří rozvíjet startup aktivity a že neustále pracujeme na tom, aby služby, které poskytujeme, byly pro startupy přístupnější, přínosnější a posouvaly je dále. Na začátku roku 2010 se o startupech moc nemluvilo. V ČR nebyly inkubátory, akcelerátory ani pořádné úspěchy. Na tehdejší dobu hodnotím jako hodně prozíravé, že jedna naše kolegyně (pozn.: Lenka Kučerová) tehdy prosadila myšlenku podpory začínajících inovativních firem, a to ve státní agentuře, která se zabývala lákáním zahraničních investorů do ČR. Inspirace samozřejmě přišla, když působila v Silicon Valley. Já se svým týmem, který se postupně rozrůstal, jsme pak tuto původní myšlenku rozvíjeli dále. Začínali jsme ve dvou, postupně vznikl projekt, pak oddělení, pak odbor, no a dnes je na CzechInvestu celá divize zaměřená na startupy, a nejenom ona – i další kolegové z jiných divizí se jejich podpoře nějakým způsobem věnují. To beru asi jako největší úspěch – během deseti let na té původní myšlence vybudovat celou divizi o cca třiceti lidech a pěkně to všechno spojit dohromady, a to v prostředí, řekněme si na rovinu, ne zcela flexibilním. No a bez kolegů by to samozřejmě nešlo. CzechInvest vždycky lákal lidi, kteří měli chuť a vůli dělat něco nového, být „ostrůvkem pozitivní deviace“ ve státní správě, být na straně klienta a přizpůsobovat jeho potřebám svůj čas. Zkrátka pracovat pro dobro, ačkoli to může znít pateticky – vždycky to tak bylo.
Co považuješ za svůj největší Fuckup? Máš jich víc? Jak v dobrém, tak i špatném slova smyslu? Život je „ups and down“ a startupový svět není jiný.
Z každého neúspěchu vždy plyne nějaké ponaučení. Asi nemůžu říci, že bych měla nějaký pěkný „fuck up“, o který bych se mohla podělit. Během těch let jsem zažila nahoru i dolů, období, kdy jde všechno jako po másle, a naopak období, kdy se nedaří zhola nic. Během těch let jsme startupové aktivity museli mnohdy obhajovat. To nás naučilo argumentovat a ukázat, jak velký smysl má podpora startupů. Jednou už mě dokonce můj nadřízený chtěl odvolat, protože si jedna paní na ministerstvu stěžovala, že neumím psát zprávy a mám tam hrubky (pozn: no jo, lehká dyslexie) – to mě zase naučilo administrativním věcem. Jednou jsem tak dlouho promíjela jednomu startupu vyúčtování zálohy, až to vypadalo, že to budu muset zaplatit ze svého – ale nakonec vždycky dopadlo nějak dobře. Myslím, že je to tím, že pokud jsou úmysly člověka čisté, stojí si za svým a ví, že má pravdu, tak vesmír to prostě nějak zařídí :-D.
Řekni nám něco víc na čem pracuješ? Co je Inovační strategie? Co přesně děláš na CzechInvestu se svým týmem?
Je toho poměrně hodně, ale zkusím vypíchnout alespoň to důležité nebo zajímavé. Mezi tzv. „core“ činnosti patří samozřejmě naše aktivity pro startupy (pozn.: inkubátor ESA BIC Prague, projekty CzechAccelerator, CzechStarter, CzechDemo, CzechMatch, portál CzechStartups.org a platforma CzechLink StartUp). U nich je to většinou řešení strategických záležitostí, jednání s ministerstvem, partnery, jejich další rozvoj apod. Momentálně řešíme třeba pokračování těchto projektů. Pokud se podaří to, co máme v plánu, mohla by se otevřít cesta i pro pražské startupy v jejich mezinárodní akceleraci, což by byla po těch 9 letech pořádná změna. Dále připravujeme jeden velký projekt, který má za cíl zaplnit mezeru, kterou na trhu vidíme, a to je pomoc spin-offům a technologicky náročnějším startupům v oblastech jako je mobilita, AI, health-tech a další v začátcích a v překonání tzv. „valley of death“. Již nějakou dobu se např. snažíme ve spolupráci s regionálními inovačními centry a inkubátory vyjednat lepší podmínky pro inovační infrastrukturu a startupy na národní úrovni. Jednáme s ministerstvy (průmyslu, školství…), dokonce jsme byli prezentovat i pro hospodářský výbor poslanecké sněmovny. Snažíme se tedy budovat povědomí o těchto věcech napříč státní i soukromou sférou. Řešíme i možnou notifikaci pravidel u evropské komise apod. Dále jednáme např. s ČMZB (pozn: Českomoravská záruční a rozvojová banka) o speciálním produktu pro startupy – tzv. startup úvěr. Na poli výzkumu a vývoje jsme dali dohromady „best practice“ pro zakládání spin-offů na vysokých školách a vědeckých pracovištích. Mezi další projekty patří např. organizace tzv. incomingových misí pro zahraniční startupy, spolupráce s ostatními státy v rámci Startup Europe Network, organizace hackathonů (např. Act in Space, Hack the crisis, ideathon Hack the Mind). Část naší práce nyní obnáší i zpracovávání žádostí v covidových programech pro podnikatele. Není to naše obvyklá činnost, ale situace není jednoduchá, hlavně pro podnikatele, a snažíme se jim pomoci podle toho co zrovna potřebují nebo co je pálí – ať je to nyní právě zpracování žádostí kompenzačních programů.
Co work-life balance? Jak to zvládáš?
„Work-life…“ co? 😊 Já ani nevím, jak na to odpovědět. Podle mě, pokud někoho práce baví a není to, že si jdu odsedět 8 hodin, pak jdu domů (nebo tedy teď spíš vypnu počítat) a jdu dělat své koníčky, uklízet nebo se zkrátka realizovat nějak jinak, tak bych asi nějaký work-life balance neřešila. Co to vlastně znamená? Být spokojená? Jo, baví mě to, dávám tomu víc než 8 hodin, ale cítím se v tom dobře. Možná to přijde s věkem, ale spíš doufám, že ne. Mini pocity vyhoření jsem zažila už několikrát, ale já se vždycky „kousnu“ a nějak to dám. Snažím se aspoň věnovat sportu nebo práci na zahradě, ale to nejde moc pravidelně nebo si to nějak naplánovat. Zkrátka do práce dávám vše. Kdybych nepracovala, asi bych se zbláznila. I když můj muž před covidem říkal, že mě rád viděl častěji, tak se mu to teď s home office vlastně splnilo 😊
Kde se vidíš za 5 let? Máš nějakou představu, přání, čeho bys chtěla dosáhnout?
Chtěla bych pořád dělat práci, které mě baví, která má smysl. Chtěla bych být pořád obklopena lidmi, které jejich práce také baví a vidí v ní smysl. Chtěla bych, aby se konečně dostavil ten úspěch v podobě unicorna (pozn: startup s valuací více než 1 miliardu dolarů), který vznikl v České republice. Chtěla bych, aby naši klienti byli s našimi služby spokojeni. Chtěla bych, abychom měli vlastní fond, který bude investovat do nadějných podnikatelů. Chtěla bych, aby se více rozšířila výuka podnikavosti na školách. Chtěla bych, aby slovo startup znali v každé vesnici. A chtěla bych, aby se CzechInvest stále věnoval těmto aktivitám a byl dál oním „ostrůvkem pozitivní deviace“ ve státní správě.
Děkujeme Markétě za rozhovor!
