Veronika Zachová, mladá česká designérka, začala podnikat a nebála se vystoupit ze své komfortní zóny. V dospělém věku sebrala odvahu a vyrazila na Kypr získat zkušenosti od zahraničních kolegů, kteří podnikali v podobném oboru. Díky programu Erasmus pro mladé podnikatele, který v Česku spravuje mimo jiné i Hospodářská komora ČR, si rozšířila obzory a získala cenné zkušenosti, které by v Česku nikdy ani s maximální snahou nezískala. Tento program totiž propojuje začínající podnikatele se zkušenějšími mentory napříč Evropou a pomáhá jim rozvíjet podnikatelské dovednosti v reálném prostředí.

Jaký byl pobyt?  Co je jejím hnacím motorem? A co by poradila svému nezkušenému já?  I o tom jsme si povídali v našem rozhovoru s Veronikou Zachovou, která své podnikání zasvětila módě.

1. Kdybyste měla jednou větou popsat, co děláte, jak by zněla a jak jste se k tomu dostala?

Věnuji se módní ilustraci, především live sketchingu hostů na eventech, svatbách a brand aktivacích. K módní ilustraci jsem se dostala oklikou – jako malá jsem chtěla být módní návrhářkou, pořád jsem si kreslila návrhy šatů, kombinace outfitů a módní postavy, ale život mě zavedl jiným směrem. Po letech jsem se ke kreslení vrátila, tentokrát v jiné podobě. Dnes vytvářím ilustrace, které zachycují nejen módu, ale také vyprávějí příběhy, doplňují plakáty, vizuály nebo oživují atmosféru událostí – ať už jde o osobní vzpomínku nebo součást vizuální identity značky.

2. Co vás motivovalo přihlásit se do programu Erasmus pro mladé podnikatele a využít zahraniční zkušenosti v byznysu?

Chtěla jsem vystoupit ze své komfortní zóny, získat nové zkušenosti, poznat, jak funguje kreativní průmysl v zahraničí a hlavně – zlepšit si angličtinu a mít možnost se obklopit lidmi, kteří tvoří a podporují se navzájem. Toužila jsem po mezinárodním přesahu a větším sebevědomí v tom, co dělám.

3. Když srovnáte podnikání v Česku a zahraničí, v čem vidíte největší rozdíl?

Z mé zkušenosti z Kypru vidím, že v zahraničí jsou lidé mnohem otevřenější, vstřícnější ke spolupráci a ochotni podporovat nové nápady. V Česku mám často pocit, že je složitější se prosadit – lidé více sázejí na známá jména a nováčci to mají těžší. To mě občas demotivuje, ale zároveň mě to motivuje být součástí změny.

4. Měla jste nějaký „wow moment“, kdy jste si řekla, že to opravdu stálo za to?

Ano! Vedla jsem svůj první workshop v angličtině na Alexander College pro studenty módního designu a jejich reakce byla neuvěřitelná – byli nadšení, podporující a otevření. V tu chvíli jsem si uvědomila, že jsem přesně tam, kde mám být. Všechno do sebe zapadlo a dávalo smysl.
A o pár dní později jsem zažila další silný moment – moje ilustrace byla vůbec poprvé vystavena na výstavě, a to u příležitosti oslav Mezinárodního dne žen. Bylo to symbolické, emotivní a krásné. Pocit, že moje tvorba může být součástí něčeho většího, byl naprosto nezapomenutelný.

5. Jaké tři rady byste dala svému „mladému nezkušenému“ já?

Buď jiná – to je tvoje síla, nepřestávej věřit svému snu, i když se zdá nemožný, a pokud cítíš strach, zkus to stejně – právě tehdy nejvíc rosteš.

Děkujeme za rozhovor!