V dnešní době jede celý svět úplně jiným tempem, než jsme byli ještě do nedávné doby zvyklí. Můžeme s jistotou říci, že doba „pokoronavirová“ bude jiná. Napříč různými sektory, obory a branžemi se prostředí mění a jinak tomu není ani ve startupovém a investorském světě. Česká startupová scéna zažila odklon od trendů minulých let. Mezi vítěze můžeme určitě řadit společnosti z oblasti e-commerce, rozvozu zboží a potravin nebo zpracování plateb přes internet. Mezi společnosti, které mají situaci o poznání složitější, jsou např. firmy zabývající se cestováním a ubytováním. A Václav Pavlečka, ředitel fondu Air Ventures, o tom ví své. Jaká je jeho rada směrem ke startupům hledající investici v tento neobvyklý rok? Jak vnímá data o investicích do startupů za uplynulý rok? Jaký bude Startup hackathon s názvem Hack2Normal, který se uskuteční v půlce května a má v plánu „hacknou“ některé výzvy covidu? Nejen o tom jsme si popovídali v našem společném rozhovoru.

 

Jak uvádí data z Pitchbooku, celkový objem investic do českých startupů za rok 2020 byl zhruba 55 mil EUR (tedy 1,5 mld CZK). Jaký vývoj odhadujete pro rok 2021 v AirVentures? 

Každá mince má dvě strany. Na rubu se zdá, že vše běží podobně, peněz v oběhu je hodně, technologickým firmám se nebývale daří a investoři v nich spatřují potenciál. Líc té mince ale představují některé sektory, které už přes rok krvácí a naděje na zlepšení v podobě proočkované populace se zdá být ještě hodně před námi. Cestovní průmysl, gastro business, eventové společnosti a řada dalších sektorů má problémy přežít. Věřím ale, že po “restartu” se do krvácejících segmentů nahrnou peníze. Teď v postižených sektorech platí, že silnější – nebo někdy prostě jen šťastnější – přežije. Držím všem podnikatelům palce, není to lehká doba. Co se týče samotných čísel, 1,5 miliardy investic ročně je docela zavádějící. V určité fázi totiž už “české startupy” vlastně nepočítáme mezi “české startupy”, neboť například z důvodů corporate governance přesunou své sídlo do zahraničí. Bral bych data z PitchBooku s rezervou. Podívejte se třeba na český ProductBoard, kluci si došli pro 1,5 miliardy, které se ale do “českých” statistik nezapočtou, společnost má sídlo v USA a je to vlastně už globální firma.

 

V tom s vámi souhlasíme. Bereme-li tedy do úvahy data z Pitch Booku, jaký je váš odhad pro příští následující rok?

Pokud Pitchbook říkal 55 milionů EUR v roce 2020, bude v roce 2021 říkat klidně 60 milionů. Vypovídací hodnota toho čísla je ale hodně limitovaná.

Mám jen jednu radu: Neřešte tolik názory investorů a mentorů, raději mluvte více se zákazníkem. Právě on má v rukávu ty cenné “rady” a jen podle jeho odezvy poznáte, jestli podnikáte dobře.

 

Rok 2020 byl ve znamení několika významných exitů (Integromat, Memsource, Webnode, Social Bakers). Jak se v tomto kontextu díváte na rok 2021? Můžeme očekávat spuštění tzv. ,,snowball effect“?

Kromě zmíněných exitů dochází i k velmi významným investicím do existujících startupů, ProductBoard a ShipMonk jsou nejviditelnější z nich, částky za odkup minoritních podílů byly v řádech miliard korun. Snowball se tedy už valí, jsem si jistý, že uvidíme klíčové lidi z těchto společností zakládat další zajímavé startupy.

 

Občas se objeví zpráva o startupech se zaměstnanci vlastnící akcie společnosti.  Vidíte ESOP (Employee Stock Ownership Plan, tzv. zaměstnanecké vlastnictví) jako nástroj, který by mohl pomoct budovat silnější startupové týmy? 

ESOP je vynikající standardní nástroj, jak motivovat špičkové zaměstnance k tomu, aby pro firmu udělali maximum a neodcházeli. V určité fázi života startupu by mělo být vyčlenění akcií pro klíčové lidi samozřejmostí. Jak jinak zajistit loajalitu opravdu špičkových lidí? Při tvorbě plánu vlastnictví zaměstnaneckých akcií (tzv. ESOP) je dobré myslet i na takzvaný “vesting”, tedy způsob, kterým právě klíčoví zaměstnanci získávají své akcie. Používá se více modelů vestingu, ale logické je vyčlenit větší podíly z ESOPu třeba až na konci vestovacího období, tedy pokud chcete mít ESOP program na 5 let, tak například ten pátý rok získává váš klíčový zaměstnanec více než v předchozích čtyřech, aby měl skutečně motivaci vydržet celou “pětiletku”.

V Česku je zdanění při nákupu zaměstnaneckého podílu nesmyslně přísné. ESOP totiž “získá” zaměstnanec tak, že dostane opci na nákup určitého podílu za mnohem nižší než tržní cenu. Chcete-li, podíl si koupí s obrovskou slevou. A právě v Česku je potřeba zdanit coby příjem ze zaměstnání rozdíl mezi cenou kupní a tržní. Jako “bonus” je pak potřeba ještě zaplatit zvýšené odvody za sociální a zdravotní pojištění. Rád bych tedy viděl v legislativě posun, který by zaměstnanecké akcie více podpořil.

 

Václave, představte si, že mám nápad a chtěl bych do začátku investora, na koho se můžu obrátit?

Moje rada může překvapit. Ve fázi nápadu doporučuji nezačínat sháněním investora. Musíte začít hledat zákazníka. Peníze od zákazníka (tedy obrat) jsou v důsledku mnohem levnější než ty investorské. Začněte řešit “validaci” vašeho nápadu, nezavírejte se v laborce nebo jen u monitoru. Investor maximálně ocení, když zakladatel společnosti myslí více než na něj na svého zákazníka. Čím více odezvy od trhu, tím lépe. Při validaci se zohledňuje nejen množství “early adopters”, prvních zákazníků. Indikátorem jsou také počet followerů, čtenost newsletterů, odezva na hloubkové rozhovory s potenciálními distributory, a především důležité ukazatele návratu investic do získávání zákazníků (tedy kolik platíte za akvizici jednoho zákazníka, jak dlouho s vámi vydrží, kolik je na něm profit atd.). Pokud si skutečně nutně potřebujete dojít pro peníze, pak v prvotní fázi se pro financování stavby prototypu obvykle využívá takzvaná FFF skupina (Friends, Family, Fools).

Když už máte nápad validovaný, máte funkční prototyp a platící zákazníky, můžete zkusit zaklepat na dveře andělských investorů, kteří v Česku buďto investují na vlastní pěst, nebo v rámci různých sdružení typu Grouport, Keiretsu Forum a podobně. Cestou je také akcelerace v programech jako StartupYard, programech agentury CzechInvest CzechStarter,  CzechAccelerator apod. Pro hledání investora vašeho businessu jsou kvalitním zdrojem například soutěže s možností prezentace vašeho startupu a networkingu nebo i osobní kontakt a oslovení vybraného investora. Udělejte svůj “domácí úkol” dobře a zjistěte si, jestli je oblast podnikání vašeho startupu nějak investorovi blízká.

Pokud víte, na koho cílíte, LinkedIn Vás dokáže spojit přesně s tím, koho potřebujete. Díky vyhledávání a společným propojením se nechte představit tzv. andělským investorům (investorům využívající vlastní kapitál pro investice), analytikům, vedoucím fondů nebo přímo partnerům a jednejte s nimi napřímo. Tento nástroj je na vzestupu, neboť offline networking teď nějaký čas není tak snadný. Zároveň Vám to zvětšuje i celkově dosah možností, kde nejste limitovaní geograficky.

Rizikový kapitál se ve většině případů nabízí až později, kdy má váš produkt již platící zákazníky a měsíční obrat ve stovkách tisíc korun či vyšších řádech.

 

Za pár dní připravujete Startup Hackathon Hack2Normal s cílem pomoci odvětvím zasaženým lockdownem a covidem.  Co vás k tomu vedlo?

Číst další a další negativní zprávy nás už unavilo. Chtěli jsme konečně opak. A tak, místo truchlivých postů na sociálních sítích raději pomůžeme k nějaké změně. Napadají nás různé problematické otázky, které přinese doba “po” covidu”. Jak vylepšit zdravotní prevenci? Jak zajistit kapitál pro podnikatele zasažených odvětví? Jak bojovat s následky home officu tak dlouhou dobu? Chtěli jsme přizvat inovátory, programátory, designéry, kteří „hacknou“ některé výzvy covidu a pomohou inspirovat k návratu do nového, třeba i lepšího normálu. Hackathon chceme zaměřit hlavně na reálnou pomoc v praxi, i proto jsou jeho partnery firmy, které úspěšné týmy mohou poptat o uvedení jejich nápadů do praxe. Infrastrukturními partnery jsou CzechInvest, Oracle a Mircosoft, ale výsledky práce týmů mohou do praxe přetavit třeba bojovníci proti rakovinám (a nejen jim) Loono, zastánci kvalitního pracovního prostředí z The Greenest Company, profíci z dentální kliniky Fidentia nebo platforma pro napojování investorů a startupů Busyman.

 

Kdo by se měl přihlásit?

Vývojáři, programátoři, lidé s prima nápady nebo designéři jsou více než vítáni. Hackatony jsou specifické v tom, že nejlépe většinou sednou multi-platformním teamům, kde nejsou třeba “jen” programátoři a všechny typy profesí se spolu krásně propojí.

 

Co účastníky Hackathonu čeká a jakou pro ně máte odměnu? Co jim váš hacktahon přinese?

Každého účastníka čeká 48 hodin inspirace, výzev, dobré nálady a mnohé další! Tvořit se bude ve dvou až pětičlenných týmech. Registraci se vyplatí neodkládat, protože možnost zúčastnit se bude mít jen 8 týmů. Všechny týmy svá řešení během nedělního dopoledne odprezentují porotě a ta zvolí tři nejlepší, které získají finanční odměnu. Vedle toho se vítězové můžou těšit i na tzv. pitch day v investičních fondech Air Ventures a UP21, konzultace s mentory z SWCSummitu a HubHubu, medializaci svého řešení prostřednictvím článků a podcastů a další plnění ze strany partnerů akce. Mimo finančních odměn a dalších hmotných cen by si účastníci měli z akce odnést především dobrý pocit z toho, že přispěli k nějakému vylepšení, které má skutečnou šanci na využití. Cílem Hack 2 Normal hackathonu totiž není tvořit tzv. do šuplíku, ale vymyslet řešení, která partneři jednotlivých témat posléze budou moci uvést do praxe.

 

Děkujeme moc za váš zajímavý pohled, přejeme účastníkům Hackathonu spousty zajímavých nápadů a těšíme se na výsledky.

 

foto zdroj: AirVCS