Mikro- a malé podniky tvoří drtivou většinu českých firem a jsou nenahraditelnou součástí naší ekonomiky, na rozdíl od svých větších příbuzných jsou finančně výrazně zranitelnější. Podle průzkumu s názvem Barometr: Touha prosperovat[1] nemá finanční rezervu na pokrytí provozních nákladů celá pětina z nich. I přesto jsou však tyto podniky velmi opatrné v přístupu k externímu financování. Více než třetina jejich majitelů uvádí, že si nevezme úvěr, protože se nechce zadlužovat. Jakoukoliv formu soukromého financování se v posledních třech letech pokusila získat jen čtvrtina podniků. Hned 55 procent z těch, kteří tak učinili, přitom hlásí nárůst příjmů.

Téměř 99 procent ze všech firem v České republice tvoří mikro – a malé podniky. Zaměstnávají téměř každého druhého pracujícího člověka a tvoří 36,1 procenta českého HDP[2]. I přes svůj nezanedbatelný přínos pro tuzemskou ekonomiku se na ně ovšem často zapomíná v otázkách institucionální podpory, která se primárně soustředí na jejich větší protějšky.

Na problémy a překážky, kterým mikro- a malí podnikatelé čelí v oblasti financí, se zaměřil již třetí rozsáhlý průzkum v sérii tzv. Barometrů českého podnikatelského prostředí s názvem Touha prosperovat, který vznikl v rámci programu Mastercard Strive v Česku. Z něj vyplývá, že pětina mikro- a malých firem aktuálně nedisponuje finančními prostředky na pokrytí provozních nákladů v případě, že by přestaly generovat nové příjmy. Přibližně čtvrtina pak zároveň vnímá ohrožení nenadálými komplikacemi a uvádí, že by pro ně bylo obtížné pokrýt mimořádné výdaje.

„Už naše předchozí průzkumy ukázaly, jak zranitelní drobní podnikatelé jsou. Měnící se ekonomické podmínky na ně dopadají mnohem tvrději. Na výrazné překážky bohužel naráží i pokud si chtějí zajistit externí zdroj financí. Nedostatek cílené podpory, omezený přístup k online nástrojům a finančním produktům, ale i určitá nedůvěra v soukromé i státní instituce, bohužel mají za následek poměrně výraznou obezřetnost v otázce financí,“ říká Katarína Klamková, ředitelka neziskové organizace CARE Česká republika stojící za platformou Pro podnikavé.

Opatrnost na prvním místě

Více než třetina dotazovaných uvádí, že si nevezmou úvěr, protože je pro ně důležité zůstat bez dluhů. To se logicky odráží na využívání finančních produktů a služeb. Jakoukoliv formu soukromého financování se v posledních třech letech pokusila získat zhruba čtvrtina oslovených podnikatelů. Úplně nejmenší zájem o něj je mezi OSVČ, největší naopak mezi malými firmami s 10-49 zaměstnanci, z nichž využila tuto možnost více než polovina.

V případě veřejného financování je zájem ze strany mikro- a malých podniků o něco vyšší. Stále se jej však v uplynulých třech letech pokusila získat jen necelá třetina oslovených firem. Podobně jako u soukromého financování však po příspěvcích státu mnohem častěji sahají především větší firmy. Pro OSVČ a mikro podnikatele totiž bývá často překážkou komplikovanost celého procesu.

„Mikro- a malé podniky jsou klíčové pro naši ekonomiku a stát pro ně musí být partnerem, nikoliv překážkou. Na Ministerstvu průmyslu a obchodu proto podporujeme tyto podniky prostřednictvím různých programů a úprav zákonů, jako jsou investiční projekty, financování, poradenství, školení nebo zjednodušování administrativní zátěže. Aktuálně pracujeme také na třech digitálních projektech, které usnadní podnikatelům komunikaci s úřady a poskytnou přehled povinností na jednom místě,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

K úvěru vede trnitá cesta

Pokud už se podnikatelé rozhodnou půjčit si peníze, v naprosté většině případů tak činí skrze tradiční banky, na které se s žádostí o úvěr obrací téměř tři čtvrtiny oslovených. Čtvrtina pak využívá služeb nebankovních institucí. Významnou roli však hrají i neformální půjčky od známých. Od přátel nebo rodiny si půjčila skoro pětina oslovených. Jako důvod půjčky podnikatelé nejčastěji uvádí potřebu pokrýt náklady a zajistit provoz. Investice do růstu jsou až třetím důvodem, který uvedla jen asi čtvrtina z nich.

Cesta k získání úvěru však často není ani zdaleka bezproblémová a mikro- a malí podnikatelé se na ní setkávají s řadou komplikací a překážek. Jako ty úplně největší bariéry bránící v získání úvěru dotázaní uvádí vysoké úrokové sazby, nedostatečnou nabízenou výši úvěru či přísné požadavky na ručení. Velkým problémem však také je, že většina respondentů, kterým byl úvěr zamítnut, nezná důvody tohoto rozhodnutí. To pak často vede k tomu, že se o získání úvěru znovu nepokusí.

„Stát ani banky nejsou bohužel pro menší firmy partnerem. Úvěry za 10 % pro malé firmy oproti např. 5 % pro velké firmy jsou skutečně diskriminující. Chybí transparentní komunikace a celkově úprava procesů tak, aby bylo financování pro malé podniky co nejsnazší. Chybí také cílené produkty právě pro mikrofirmy, které nemají dostatek síly na ručení – zde by rozhodně pomohly záruky Národní rozvojové banky, pokud by však bylo ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu vyslyšeno naše dlouhodobé volání,“ uvádí Eva Svobodová, členka představenstva a generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Proč se o to vůbec pokoušet?

Jako motivace pro zvážení úvěru mohou posloužit následující data: Z podnikatelů, kteří v posledních třech letech uspěli s žádostí o úvěr, hlásí hned 55 procent nárůst příjmů. To je výrazně více ve srovnání s pouhou čtvrtinou neúspěšných žadatelů, nebo 35 procenty těch, kteří se v posledních třech letech úvěr získat nepokusili. Zároveň ale platí, že devět z deseti českých podnikatelů, kteří si vzali úvěr, jej považují za zátěž. Téměř třetina z nich navíc uvádí, že si vzala další úvěr, aby si pomohla se splácením stávajícího podnikatelského úvěru.

„Malé podniky a živnostníci hrají důležitou roli v podpoře hospodářského růstu Česka. Díky našemu finančnímu poradenství na platformě Pro podnikavé mohou podnikatelé překonat své výzvy, včetně přístupu ke správným finančním službám, hned na začátku a získat bankovní řešení podle svých potřeb,“ říká Tomáš Drábek, ředitel retailového bankovnictví a člen představenstva UCB CZ&SK.

Malá finanční informovanost

Průzkum ukázal, že povědomí drobných podnikatelů o možnostech financování je poměrně nízké. Ještě relativně dobrá je situace v případě bankovních úvěrů. Jako špatné hodnotí své povědomí o tomto zdroji financování každý pátý. Výrazně horší je pak situace v případě dalších zdrojů financování. U nebankovních úvěrů hodnotí své povědomí jako špatné 42 procent dotázaných, o možnostech státní podpory nemá ponětí 40 procent dotázaných. V případě kapitálových investic a crowdfundingu je to pak téměř polovina.

„Zjištění průzkumu Barometr opět potvrzují, že je potřeba pokračovat v úsilí ke zlepšení finančních produktů, podpůrných programů a dostupnosti informací zejména mezi menšími podnikateli a podnikatelkami. Zlepšení podpory v tomto segmentu by mělo být prioritou na všech úrovních – od vlády přes finanční instituce až po širší podnikatelské prostředí. Mikro- a malé firmy jsou totiž nejen pilířem české ekonomiky, ale i zárukou její dlouhodobé stability a růstu. Ve společnosti Mastercard jsme se zavázali je podporovat a zapojovat do digitálního světa, k čemuž využíváme programy Česko platí kartou nebo právě Mastercard Strive v Česku a nejnověji portál KdeZacitPodnikat.cz.,“ říká Jana Lvová, generální ředitelka společnosti Mastercard pro Česko a Slovensko.

O programu Mastercard Strive v Česku

Mastercard Strive v Česku je společná iniciativa Centra pro inkluzivní růst společnosti Mastercard a neziskové organizace CARE Česká republika, která je realizovaná ve spolupráci s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR, Hospodářskou komorou České republiky, Czechitas, OPERO – mentoringovým programem DoToho!, Aspen Institute Central Europe a UniCredit Bank. Program má záštitu Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky.

V rámci programu Mastercard Strive v Česku vzniká celý ekosystém, jehož součástí je digitální platforma Pro podnikavé. Ta přináší malá zlepšení pro malé firmy, aby se děly velké věci.

Více informací o programu a platformě Pro podnikavé najdete na propodnikave.cz.

[1] Průzkum Touha prosperovat vznikl v rámci programu Mastercard Strive™ Česko, společné iniciativy Centra pro inkluzivní růst společnosti Mastercard a neziskové organizace CARE Česká republika. Data pocházejí z dotazování zástupců 610 podniků kategorie samostatný podnikatel, mikro nebo malý podnik. Sběr dat proběhl od dubna do června 2024 pod hlavičkou globální výzkumné organizace 60 Decibels.

[2] European Commission Consolidated Data (2019)

zdroj: Pro podnikavé.cz