Poslední léta můžeme určitě směle nazvat obdobím start-upů. Snem mnoha z nás je založit úspěšný start-up a pak jej po letech výhodně prodat či transformovat do úspěšné nadnárodní společnosti. Stále více studentů se po skončení či během studií nevrhá do náručí korporací, ale zkouší se spolužáky či kamarády rozvést nějakou myšlenku, založit a rozběhnout úspěšný start-up. Jaké jsou ale nejčastější chyby, které management start-up dělá?

Mnoho času je věnováno pilováním dokonalosti produktu či služby

Mnoho start-upů se vidí už počátku v cíli a na stupních vítězů. A přemýšlejí, jak bude jejich dokonalý produkt vypadat dva či tři roky, kdy dobydou svět. Ale to je chyba. Je lepší jít krůček pro krůčku, soustředit se na základní funkcionalitu, která je podstatou produktu či služby. A dávat si postupné cíle na měsíc či dva dopředu a plnit je. Soustřeďte se tedy zpočátku na to základní a podstatné a na tom postupně stavte a přidávejte.

Velké kanceláře, drahé vybavení, mnoho zaměstnanců

Tato chyba má společný jmenovatel s předchozím bodem, kdy vidíme vše růžově včetně raketového růstu.  Jedná se uvažování a chování typu, že nemá cenu začínat v co-workingovém prostoru, či si pronajmout kanceláře o dvou místnostech. Raději rovnou podepišme smlouvu na půl patra velké kancelářské budovy, protože přeci za půl roku bychom se do malých kanceláří nevešli. Podobně start-upy často uvažují, když nakupují drahý hardware či vybavení kanceláří. Opravdu všichni nemusí mít nejnovější a nejnašlapanější Mac, stejně tak není potřeba překotně bez pečlivé analýzy nabírat nové zaměstnance.

Nedostatečná analýza, práce s daty

S pečlivou analýzou souvisí i další chyba. Mnoho start-upů si dostatečně nezmapuje cílový trh či další otázky nezbytné pro úspěch produktu či služby. „Například si neudělají kvalitní průzkum trhu či výzkum veřejného mínění,“ prozrazuje Tomáš Kučera, zakladatel úspěšného start-upu Rondo.cz a také společnosti pro průzkum trhu Rondo Data. „Start-upy často práci s těmito cennými daty podceňují nebo se domnívají, že průzkumy jsou drahé. V dnešní době jde ale díky technologiím a výhodám on-line komunikace s respondenty realizovat velice rychle kvalitní průzkum trhu, a to za cenu v řádech tisíců korun,“ dodává Tomáš Kučera.

Růžové brýle co se týká termínů i financí

Tato chyba souvisí částečně s bodem jedna, když si management start-upů myslí, že vše půjde podle plánu. Vyplatí se tedy plánované termíny násobit minimálně dvěma. A někdy je lepší ještě větší rezerva. Mnoho podnikatelů by mohlo vyprávět, včetně Elona Muska.

Statistiky ukazují, že čtyři z pěti start-upů, které skončily tak dopadly kvůli tomu, že měly nedostatky v cash flow či disponibilních finančních prostředchích. Prostě neohlídali komu a kdy mají zaplatit a kde na to vezmou peníze. Platby dodavatelům, daně a poplatky. Nedostatky ve finančním řízení a absence finančního plánu tak patří k hlavním důvodům, proč některé start-upy končí neúspěchem.

Rozdělení rolí a funkční byznys model

Mnoho start-upů se rozjíždí jako iniciativa party kamarádů, a pokud se začne dařit, je velmi těžké punkový způsob fungování přeměnit ve funkční byznys model. Firmy často stojí na jednom nebo dvou lidech, kteří neumějí nebo nechtějí přerozdělit role, delegovat rozhodovací pravomoci a s nimi spojenou zodpovědnost na další osoby. A to už vůbec nemluvíme o situaci, kdy tito tahouni dojdou do výrazného konfliktu. Zvláště technologicky zaměřené projekty často stojí na špičkovém inovativním řešení, technicky vzdělaném týmu, který ale nezvládá byznysové role – neumějí se postarat o finance, o zákazníky a vztahy s distributory. Nemají jasně daná pravidla a rozdělené role, takže jejich firma nedokáže ustát růst. Častou bolestí je i určitá povznesenost nad stávající legislativu a předpisy. Těžkým střetem s realitou pak může být následek uzavření neodborně koncipované smlouvy, neznalost předpisů týkajících se najímání a propouštění zaměstnanců nebo konflikty se státní správou, zejména finančními úřady a inspektorátem práce.